Okolí rodinného domu se většina majitelů nemovitostí snaží upravit k obrazu svému. Někdo má rád dřeviny, jiný květiny a dalšímu se líbí, když ze své zahrady má také nějaký užitek. A tak se pustí do pěstování užitkových plodin. V okrasné zahradě je často vidět rododendrony. Jsou to dřeviny s nádhernými květy, které ovšem vyžadují určitou starostlivost.
Dřevina, která bude okrasou vaší zahrady
Možná jste už slyšeli název pěnišník nebo azalka. Obě jména se používají pro označení rododendronu. Jedná se o keř, výjimečně o stromy, které dosahují výšky až 30 metrů. Ale to jsou výjimky. V tuzemských zahradách se většinou setkáte s menšími kultivary. Rododendron je národní květinou Nepálu. Jejich rod čítá na 1 000 druhů, které se od sebe liší barvou květu i velikostí rostliny.
Velkou výhodou rododendronů je jejich stále zelená barva, ani v zimě většinou neopadávají. Ale i mezi nimi se najdou druhy, které jsou opadavé. Pěnišníky kvetou od ledna do srpna, v tuzemsku většinou v dubnu a v květnu, přičemž se všechny květy rozvinou naráz. Keř je jimi doslova obsypaný a zářivě svítí do daleka. Je to velmi hezké na pohled, což je ostatně důvodem pro jejich výsadbu na zahradě.
Jaká je historie rododendronů
Pěnišníky rostly již v třetihorách. Domovinou se pak pro ně stala oblast Japonska, Číny, Koreji, odkud v 17. století dostaly do Evropy. Zasloužil se o to obchodník z Gdaňsku Jakob Breyne. Tyot dřeviny ale rostou také v Severní Americe, Austrálii. V 18. století se významně rozvíjí pěstování rododendronů, jejichž kouzlu propadl nejeden příslušník šlechty. Nechal si je vysadit ve své zahradě okolo sídla. V českých zemích byly pěnišníky poprvé pěstovány v roce 1844 na pozemcích Univerzitní botanické zahrady na Smíchově. V současné době je najdete běžně na českých zahradách.
Rododendrony a jejich jedovatost
Některé druhy rododendronů jsou jedovaté pro dobytek, zejména koně, i volně žijící zvířata, pokud je zkonzumovala. Objevily se ale i případy, kdy se jimi otrávili lidé, když jedli med z nektaru z Rhododendron ferrugineum a Rhododendron ponticum. Otrava se projevila projímavými a halucinogenními účinky. V těžších případech dochází ke zpomalení činnosti srdce, může nastat kóma až smrt.
Jak pěnišníky pěstovat, aby krásně kvetly
U rododendronů je nutné si pohlídat správné pH propustné kyselé půdy, ve které budou růst. Mělo by se pohybovat mezi 4,5 až 5,5. Je proto vhodné je sadit do rašeliny, která se přidává do vykopaného důlku, a to na jaře v březnu až květnu, nebo na podzim od září do října.
Těmto okrasným keřům dělají dobře stinná a vlhká místa, která jsou chráněná před průvanem. Některým druhům se výborně daří na přímém slunci. Prospívá jim mulčování, hlavně na zimu, které kryje kořenový krček před chladem. Nevadí, když mulč necháte u rostlin celoročně.
Pokud budete rododendrony hnojit, tak v použitém hnojivu nesmí být vápník. Ideální je hnojivo pro vřesovištní rostliny. Doba pro hnojení je nejlepší duben a konec července. V létě stačí keře zalévat jednou za týden, a to nejlépe dešťovou vodou. Nedělá jim dobře voda přímo z vodovodu a příliš tvrdá voda. Zálivku lze dopřát i v zimě, když není zemina promrzlá.
Škůdci rododendronů
I rododendrony mohou být napadeny škůdci. Mladé výhonky chutnají píďalkám a mšicím. Lalokonosec rýhovaný (larvy i dospělci) napadá pupeny a listy, které vykousává. Proti němu poslouží postřik parazitickými hlísticemi rodu Heterorhabditis.
Jakmile začnou žloutnout okraje listů pěnišníků, je to známka toho, že mají málo železa. Žloutnutím se projevuje i nedostatek dusíku. Tyto živiny je nutné jim dodat, jinak rostliny chřadnou a mohly by i odumřít.
Při dobré péči se vám rododendrony odvděčí záplavou barevných květů.
Zdroj foto: www.freepik.com
