Pařeniště je takový malý uzavřený prostor na zahradě, kde se udržuje vyšší teplota, než je v okolí. Na takovém místě, chráněném shora sklem nebo fólií, předpěstováváme sazenice rané zeleniny.
Pařeniště si buď založíme na slunném místě a k jeho ohřevu užíváme jen slunečních paprsků, které ohřívají prostor přes sklo (studené pařeniště), nebo ho ohříváme uvolňováním tepla rozkladem biomasy v pařeništi (teplé pařeniště). Pokud jsou teplá pařeniště dostatečně hluboká, můžete si v nich plnohodnotně pěstovat zeleninu, například rajčata nebo papriky. Slízet je pak budete podstatně dříve, než byste je sklízeli ze záhonu.
Z čeho postavit pařeniště
Nejčastěji se pařeniště staví dřevěná nebo betonová. Na dřevěnou konstrukci budete potřebovat prkna, trámky, spojovací materiál a nějakou impregnaci na dřevo. Pokud víte, že pařeniště nechcete v příštích letech nikam stěhovat, je rychlé a efektivní postavit si ho z betonových tvárnic.
Vrchní stranu pařeniště tvoří rámy a okna. Obvykle se vyrábějí o rozměrech 150 x 100 cm, kde delší rozměr určuje šířku pařeniště. Při takových rozměrech můžete celkem snadno dosáhnout zvenku na kterékoliv místo v pěstírně. Jako okenní výplň se používá sklo (nejméně 3 mm tlusté), aby byla zajištěna dobrá izolace. Levnější alternativou je PET fólie, ta ale nemá tak dobré izolační vlastnosti a hrozí, že okno nadzvedne silnější vítr.
Postup při zakládání pařeniště
Jestli se chystáte postavit pařeniště teplé, měli byste vyhloubit díru o rozměrech konstrukce nejméně do hloubky 50 cm; studeného bude stačit hloubka 30 cm. Můžete si také pařeniště vytvořit jako vyvýšený záhon, tam odpadá kopání do země. Na dně nejprve vytvoříme jemnou drenážní vrstvu z písku nebo škváry.
U teplého pařeniště následně napěchujeme vrstvu hnoje (30 – 40 cm), na kterou dáme nejméně 10 cm kvalitní kompostové zeminy, kterou jsme předtím proseli a tím provzdušnili.
Studené pařeniště se vyplní jen kompostovou zeminou, biomasu nedáváme. Povrch zeminy by od položených pařeništních oken neměl být vzdálený víc než 10 až 15 cm.
