Dobří předchůdci a zlí sousedé – i rostliny mají své sympatie a pravidla co se týče soužití s jinými rostlinami . Věděli to už generace před námi . Z tohoto poznání vyplývá i skutečnost, že na stejném poli se každý rok neměli pěstovat tytéž plodiny , protože tímto způsobem se půda vyčerpávala . Dnes dokážeme lépe pochopit , proč třeba druhy střídat .
Každá rostlina totiž odebírá z půdy určité živiny , takže když dlouhodobě pěstujeme na stejném záhoně tutéž odrůdu , časem začnou chybět v zemi přesně ty látky , které nejsme schopni doplňovat hnojením . Na druhé straně zde nacházejí živnou půdu choroboplodné zárodky orientované na daného hostitele a rychle se rozmnožují . Kromě toho rostliny svými kořeny vylučují látky , které při účinné koncentraci brání růstu jiných plodin. U smíšených kulturách se na jednom záhoně různé rostliny vhodně a symbiotické doplňují. Jak se tedy starat o svou zahradu tak , abychom na ní vypěstovali nejkvalitnější úrodu ?
Určitě si zaveďte zahrádkářský kalendář , ve kterém si budete zaznamenávat výsadbu v aktuálním a příštím roce . Zahradu přitom dělíme na tři části , takže tentýž druh zeleniny přijde na stejné místo až každé čtyři roky. Rostliny dělíme na náročné , sázené první rok , středně náročné , následující rok , a nenáročné druhy přicházejí na řadu ve třetím roce . Pak třeba půdě dodat dostatek živin zeleným hnojením , nastýláním a kompostem . Teprve když je půda připravena , může se cyklus opakovat .
Například rajčata nekladou tak velké nároky . Můžeme je pěstovat více let na stejném místě , aniž by to ovlivnilo jejich kvalitu . Také jahody mohou zůstat ve stejném záhoně i 3 roky . Naopak mrkev , rané brambory , petržel , okurky a hrách jsou opravdoví cestovatelé , které by se měly na původní pole dostat až po šesti letech . Rostliny z čeledi brukvovitých se nesnášejí s příbuznými druhy . Je proto nevhodný sled plodin jako ředkvička , kedluben a všechny druhy zelí.
