Na soukromých zahradách nemusí růst jen ovocné stromy nebo okrasné jehličnany. Napadlo vás například pěstovat si vrbu? Jestli máte kus pozemku podmáčený pramínky, nebo si chcete vytvořit jezírko a myslíte na zpevnění břehů, je vrba ideální.
Kromě toho, že si vrba stáhne do kořenů přebytečnou vlhkost z pozemku (a vláhy potřebuje většina druhů vrby opravdu hodně), má její pěstování i další výhody, včetně toho, že například kůra z vrby bílé obsahuje salicin, takže dokáže nahradit aspirin.
Vrba jako strom i keř
Asi žádný jiný druh neroste v takovém výškovém rozpětí jako vrba. Můžete si pořídit zakrslou vrbu do skalky, keře do živého plotu nebo typický převislý strom, který známe z Ladových obrázků. Jen na našem území běžně roste asi 25 druhů vrb, od miniaturní vrby bylinné (Salix herbacea) nebo zakrslého keříku vrby borůvkovité (Salix myrtilloides), přes keře dorůstající zhruba do jednoho metru, například vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) či vrba plazivá (Salix repens), až po vzrostlé stromy – vrba jíva (Salix caprea), vrba bílá (Salix alba). Vyhledávaná je pochopitelně také vrba košíkářská (Salix viminalis), mohutný keř se vzpřímenými výhony dorůstajícími až do 8 metrů. Jejich proutí se využívá k pletení košů a dalšího proutěného zboží.
Sázíme vrbu
Většina vrb je velmi náročná na vlhko, proto je pro ně ideální místo u rybníka, jezírka, u potůčku nebo na podmáčeném pozemku. Jsou ale i druhy, které snesou sušší místo, mimo jiné i vrba jíva nebo vrba velkolistá. Všechny vrby ovšem potřebují dostatek světla, a to raději přímé slunce, než stín.
Na zeminu nejsou nijak náročné, můžete je vysadit i do hlinitopísčité půdy, která neobsahuje příliš mnoho živin. Některé druhy zvládají kyselou půdu. Díky tomu, že rychle rostou, vysazují se často do živých plotů. Na jaře vykvétají brzy, takže na zahradu přivábí potřebné včelky. Už od počátku je vhodné vrby tvarovat, řez snáší velmi dobře.
