Léčivá bylina, která se k nám dostala z Kavkazu, byla známá dříve než brambory. Pastinák setý (Pastinaca sativa) patří do čeledi miříkovité, stejně jako mrkev. Jeho chuť je však mnohem výraznější, rostlina pak je bohatší na vitamíny, minerály (hlavně draslík) a vlákninu.
Podle babských rad se pastinák používá na pročištění močového měchýře, rozpouští ledvinové kameny a prý má také uspávací účinky. Na zahrádkách se však nejčastěji pěstuje pro využití v gastronomii, a to do salátů, polévek nebo omáček. Jeho pěstování není náročné, najdete ho dokonce i ve volné přírodě.
Kam s ním
Pastinák ve volné přírodě roste na loukách, rumištích i v příkopech. Má rád lehčí půdu, s dostatkem vláhy. Stanoviště by mělo být slunné, případně polostinné. Tato rostlina dlouho klíčí, klidně to může trvat i měsíc, než se vám objeví. Proto se semena pastináku vysévají do připravené půdy již začátkem jara.
Semínka vyséváme do centimetrové rýhy, nejlépe po skupinkách 3 – 4 semínek. Skupinky by měly být od sebe vzdálené přibližně 40 cm. Až vám sazeničky vzejdou, je dobré je jednotit. Rostliny tak budou silnější a vitálnější.
Péče o pastinák
Půdu okolo pastináku je potřeba odplevelovat, aby mu plevel neubíral potřebné živiny, slunce i prostor. Přesto je možné společně s pastinákem pěstovat na jednom záhonu hlávkový salát, který vyroste a sklízet ho budete dříve, než bude pastinák potřebovat více místa pro sebe. Stejně tak je to i s ředkvičkami, které vyklíčí mnohem dříve než pastinák.
Sklizeň
Sklizeň pastináku může začít po odkvětu a uschnutí natě na podzim. Pastinák je mrazuvzdorný a tak ho můžete sklízet postupně dle vaší spotřeby během celého podzimu a zimy. Sklízet ho můžete až do jara, než mu vyrostou okvětní stvoly. Dokonce se doporučuje sklízet ho až v době, kdy přejde mrazem, jeho chuť je pak výraznější.
