Aktinidii neboli kiwi můžete pěstovat jako pokojovou rostlinu, ale i na zahrádce. Daří se jí i v našich klimatických podmínkách, navíc to není ani nic moc těžkého.
Kiwi je ovoce s vysokým obsahem vitaminu C, v jeho dužnině najdeme i velké množství minerálů (draslík, fosfor, měď, mangan) a také vitaminu E a A. Když denně sníte 2 až 3 plody, snížíte si riziko krevních sraženin a krevních lipidů, čímž ochráníte svůj kardiovaskulární systém.
Vhodné stanoviště pro kiwi
Aktinidie mají nejraději slunné až polostinné stanoviště, vždy je vysazujeme k pevné opoře, po níž se rostliny mohou pnout.Vyjímat se budou na pergole, altánu, úspěšně zakryje nevzhledné kouty zahrady či starou kůlnu.
Kiwi má rádo dobře propustnou půdu s pH 5,5 až 6,0. Pěstujeme ho v hluboké, dobře odvodněné půdě, kiwi je totiž citlivé na stojaté vody.Jestliže jsou kořenové systémy ve vodě déle než 3 dny, vážně se poškodí.
Sazenice dáváme zhruba 2 až 4 metry od sebe. Jarní výsadbu uskutečňujeme až po ledových mužích, tedy v druhé polovině května, aby neumrzly. Výsadbové jámy by měly mít velikost cca 40 x 40 x 40 cm. .
Jak o kiwi pečovat
Při výsadbě je důležité rostliny pořádně zavlažit před zasazením i po něm. Pokud jste příznivci mulčování, nepřihrnujte mulč až ke kořenovému krčku, nechte ho volný.
Při hnojení se rozhodně vyhněte organickým hnojivům, jelikož ta podporují růst výhonů na úkor kvetení a vy byste mohli na květy i plody marně čekat . V době vegetace ovšem můžeme přihnojovat třeba Kristalonem, či jinými minerálními hnojivy s obsahem fosforu a draslíku. Právě tyto dva stopové prvky podpoří kvetení a požadovaný vývoj plodů.
Když kiwi vyroste do výšky okolo 1 metru, začněte ho zaštipovat. Tím kiwi podpoříte růst postranních větví, ze kterých se později vyvinou ty plodonosné. Postranní výhony zaštipujeme za pátým listem, ostatní výhony zaštipujeme za sedmým listem.
