Od pradávna patří k léčivým bylinám, i když jeho plody a mladé listy jsou toxické. Obklady z rozdrcených listů se přikládají na oteklá a zanícená místa, mast z břečťanu zklidňuje kůži spálenou od slunce a bolavé svaly.
Břečťan (lat. Hedera) se v posledních letech vrací na stěny domů, na ploty i do květináčů. Známé jsou odrůdy mnoha barev i tvarů listů, může být popínavý nebo převislý. Nejoblíbenější je břečťan ve stálezelené variantě, ten je ozdobou interiéru i venkovních stanovišť po celý rok, tedy i v zimě.
Břečťan pěstovaný v interiéru
Jeho dekorativní listy díky bujnému růstu brzy zaplní kout, kde je břečťan pěstován, případně ho můžete nechat pnout po stěně či konstrukci zapíchnutou v květináči.. Nevyžaduje žádné speciální podmínky ani zvláštní péči, ovšem lépe mu je na stinném chladnějším stanovišti. Snáší dobře pokojovou teplotu (při ústředním vytápění je nutné břečťan rosit, aby v suchém vzduchu nezačal hnědnout na špičkách lístků), v zimě může být v chladu max. kolem 10° C.
Nikdy nenechte břečťanu vyschnout substrát, a to ani v zimě, kdy je velmi citlivý na přemokření. V létě zaléváme často po malých dávkách. Přesazujeme na jaře, od března do konce léta můžeme přihnojovat, roste a košatí dost rychle, zvlášť když ho zaštipujeme.
Venkovní stanoviště břečťanu
Jestliže chcete břečťan pěstovat venku, najděte mu místo, kde má stín a oporu. Vysazujte ho v předjaří (únor, březen) do dobře propustné zeminy. Vyžaduje častou mírnou zálivku, v době vegetace můžete přihnojovat cca 2x do měsíce.
Po několika letech můžete očekávat, že vám bude břečťan dům nebo plot dekorovat nejen krásnými listy, na starých plodných větvích ale také vyrůstají květy, které se tvoří v polokulovitých okolících s příchodem podzimu, a černými plody s modravým ojíněním. Těch se dočkáte na konci zimy, děti ale od nich držte dál, jsou jedovaté.
