Slovo šalování pochází z německého “schalung”, cž je úplně obyčejné bednění. Tedy řečeno stavařskou hantýrkou. A bednění je třeba udělat všude tam, kde na stavbě potřebujete lít beton. Bez šalování se vám totiž rozleje i tam, kde ho mít nechcete. To beton dělává.
Šalování si musíte připravit při lití základů, základové desky, schodů, stropů a ještě na spoustě dalších míst, proto, aby betonová konstrukce tvarem odpovídala projektu. Už jen proto jsou dnes běžně k dostání různá, systémově řešená bednění.
Typy šalování
Obecně se bednění dělí na ta, která se dají opakovaně použít a na ztracená bednění. Pokud je šalunk konstruován z prken, OSB či dřevotřískových desek, dá se po použití demontovat a použít znovu jinde. Stejně tak například desky použité jako nosníky při odlévání stropu použijeme později sundáme a použijeme znovu.
Ztracené bednění je takové, které se už navždy stane součástí stavby. Zalije se betonem a zůstává v konstrukci. Typickým případem je polystyrénový šalunk, ten později, po zpevnění nosného jádra, plní tepelně izolační funkci. Typickým příkladem jsou betonové bednící tvarovky, používané na konstrukci základových pasů, patek, pro stavbu podzemních stěn i nadzemních zídek.
Dalším známým příkladem je ICF systém (Insulating Concrete Forms), tvořený polystyrenovými tvarovkami různých průřezů a velikostí, z nichž se vyskládá bednění základové desky, obvodové stěny, stropu či střechy a do dutin se pak odlévá beton.
Jaké šalování použít na bednění základů
Základové pasy se často odlévají přímo do výkopu, jenže základ tak nelze tepelně izolovat a v patě zdiva vznikne výrazný tepelný most. Ztraceným bedněním vyskládaným z betonových tvarovek vznikne rovná plocha, kterou lze zaizolovat extrudovaným polystyrenem XPS. Je také možné použít pro šalování základů systémové polystyrénové desky, které se osadí do stavební rýhy, zafixují kotevními prostředky a vylijí betonem. Po zatvrdnutí betonu je hotový základ domu včetně tepelné izolace základů.
