Názvem Durman jsou označovány velice dekorativní, přenosné, exotické rostliny, často také nazývané „andělské trumpety“.
Mají dřevnatý kmen a olistěnou korunu. Celá rostlina může dosahovat výšky až 3 m. Květ má barvu v odstínech bílé, žluté a růžové. Je většinou jednoduchý nebo plný. Květy se objevují v různých ročních obdobích, záleží na pěstovaném druhu a jsou většinou jednoduché nebo plné.
Stanoviště
Durmany mají rády slunné místo, ne polední úpal a vítr. K vyšším rostlinám je třeba umístit oporu.
Péče
Durman je tzv. přenosná rostlina. Přes léto – od konce května se pěstuje buď v okrasné nádobě venku na terase, nebo je možné jej v drátěném koši zapustit ven do záhonu.
V létě vyžaduje hojnou zálivku a hnojení alespoň jednou týdně plným hnojivem. Nesmí ale stát ve vodě. Od poloviny října rostliny přemístíme nejlépe do nemrznoucího sklepa s teplotou od 5 do 12°C. Místo nemusí být světlé. Zmírníme zálivku na minimum, jen aby kořenový bal zcela nevyschl.
Protože se jedná o poměrně objemnou rostlinu, je většinou třeba výhony zakrátit. Musíme postupovat velice opatrně – koruna má dvě části – vnitřní růstovou a vnější kvetoucí. Nikdy neseřezáváme růstovou zónu, durman by nasadil na květ až za delší dobu.
Kvetoucí výhony poznáme podle tvaru listů, jsou nesouměrné a odlišně zbarvené. Na jaře už zakrátíme jen slabé, vytáhlé výhony, mírně zvýšíme zálivku, durman přesadíme do čerstvé zeminy bohaté na živiny a po posledních mrazících jej vyneseme ven do zahrady.
Durmany často napadají mšice a molice, pak je nutné použít chemický postřik.
Zajímavosti
Durmany patří do čeledi lilkovitých. Celá rostlina je prudce jedovatá.
Brungmansie jsou příbuzné u nás domácího durmanu obecného. Jedná se o planě rostoucí prudce jedovatou rostlinu. Vyskytuje se na hnojištích, náspech, ve výživných půdách bohatých na dusík. Ve středověku býval označován za bylinu lásky, bylinu travičskou a čarodějnou. V současné době je zneužíván toxikomany. Ve farmacii se listy používají k výrobě léků proti astmatu.
