Tato statná rostlina, která dorůstá až do dvou metrů, s přízemní růžicí listů, je vyhledávaná hlavně jako tepelně upravená náplň moučníků. Konzumují se pouze řapíky listů a jen zhruba jeden měsíc v roce, ale v období konzumace je opravdu vyhledávanou osvěžující pochoutkou.
V období od poloviny května do poloviny června jsou řapíky rebarbory jemné a příjemně nakyslé, proto právě toto období je ideální pro jejich konzumaci. Po zbytek roku obsahuje příliš mnoho kyseliny šťavelové a jiné toxické sloučeniny, navíc právě kyselina šťavelová váže vápník z potravy do sloučeniny šťavelanu vápenatého, který je pro tělo nevyužitelný, proto hrozí riziko osteoporózy.
Podmínky pro pěstování
Rostlina se vysazuje v březnu nebo dubnu, ale i v podzimním období, v říjnu. Vegetační vrchol má být asi pět centimetrů pod povrchem půdy, vzdálenost mezi rostlinami minimálně 1,2 – 2 × 1,2 – 2 m. Mladé rostlinky před zimou chráníme přikrývkou z chvojí, rašelinou nebo listím. Chceme-li mít úrodu dříve, můžeme na jaře přihrnout k řapíkům půdu.
Zatímco před výsadbou se do půdy zapravuje chlévský hnůj, v dalších letech je to dobře rozložený kompost. Hnoji byste měli dusíkatým hnojivem, protože reveň hodně dusíku spotřebuje. Hnojení by se pak mělo opakovat v květnu (1- 2x čistým dusíkatým hnojivem).
Rostliny rebarbory vydrží na stejném místě klidně i 15 -20 let, není nutné je přesazovat. Nejvyšší výnos z nich bývá kolem pátého až sedmého roku, přesto plodí přiměřeně i v dalších letech.
Sklizeň rebarbory
V období, kdy jsou řapíky vhodné ke konzumaci, můžete až třetiny z nich vylomit až na bázi. Pokud byste jich odebrali víc, rostlinu vysílíte. Kdybyste řapíky odstřihli nebo odřízli, zbývající část by mohla zahnít a poškodit celou rostlinu.
Odstraňte listovou čepel a buď řapíky zpracujte, nebo je můžete až na pět dní uchovat v chladničce. Rebarbora se hodí na koláč s drobenkou, k přípravě výborné marmelády či do osvěžujících ovocných limonád.
